Dobrý den, chtěl bych se s vámi podělit se svýmy problémy. Je mi 24 let, mý zkušenosti jsou chabý. Zhruba v 9ti letech jsem mněl nějaký opakovaný zkušenosti s holkou kolem 13 ti let, neting, petting a jak já říkám petting petingem, pak jsem po ní škemral a když na to přišel její starší bratr, tak jsme měli po. Pak v 11 ti letech jsmě měli střídavě orál se svým o rok staršim kamarádem byl to jeho výmysl. Z toho jsme sešli že to dělat nebudem, že z toho nic nemame a při tom jsem myslel na tu holku. V puber´te jsem se akorát v patnácti líbal opitý s jednou holkou pod májkou. Ta se odtrhla, protože jsem to neumněl a já jsem mněl dobrej pocit z toho že už jsem se líbal s holkou. Na slučáku se základkou se s náma loučila jedna pěkná holka polibkem, tak jsem jí strkal jazyk do úst, to uhla, tak mi dala aspon pusu. Po čase jsem si přestal věřit, protože všichni vrstevníci v okolí byli už zkušení, a já neumel ani francouzák, a mněl jsem komplex, že nejsem zas až tak obdařenej a k pár holkám jsem cítil něco víc než je obvyklý, to jsem jim nikdy neřek i když to věděly a nenápadně na mně něco zkoušely ale nehly se mnou, až před třičtvrtě rokem jsem se sešel dvakrát s holkou s kterou se znám od dětství jen tak zběžně.Dostal jsem na ni chut takovou ze jsem mnel erekci skoro celou noc na nad hlavou mi lítala frnda. podstatne se mi na nejakej cas zlepsilo libido. V tý době jsem marodil 1/2 roku s vaznyma zdravotnima problemama, překonal jsem se a aspon jsem ji napsal, ze ji mam rád i kdyz to bylo víc a ze bych s ni neco chtel mit a jestli by prisla, protoze ja jsem nemoch prijit skrz zdravotni potize, vona ze jo, ale skutek utek. Mám problém dávat city na jevo. Aspon mne to nakoplo a začal jsem se více zajímat, jak balit, flirtovat a věci s tímto související. Byl jsem 3 roky ubytovanej na intru, ze začátku jsem tam byl dost spokojenej, vynejslel sem si s kolika holkama jsem chodil a co vsechno s nima delal,podobné jak se zpiva v Lucii, to uz davno nedelam, voni mi to bastili a ja jsem fantaziroval. Byl jsem takovej hodnej kluk, co se rád nechal zkazit. Ale nikoho jsem nesikanoval, neumim to a sám jsem se dřív potýkal se sikanou a jsem na straně slabších, na koho jsem mnel toho jsem prepral, nekterym jsem dal i co proto, na koho jsem nemnel, na toho jsem trpel, ale mnel jsem i kamarády a holky mne přitahovaly a přitahujou i když to s nima moc neumim. Pak na intru vzniklo par nedorozuměni, tipu: v noci jsem slysel jit po chodniku par vyrvavajicich ozralu, tak jsem budil spolubydliciho, aby se tomu taky zasmal. Druhej den mi rikal ze jsem namesicnej a ze jsem ho budil. Na to sem nevedel co mam odpovedet, protoze jsem si to nepamatoval. Pak jsem si z nej delal srandu, ze je kozatej a ze srandy jsem mu pomnul prsy, od ty doby se to se mnou veze, o jednom povídali, že je gay, tak ad ho vyzkousim sms zprávou, jestli to tak je. já tu zprávu poslal preklepem mymu spoluzakovi ze zakladky, schoda jmen. tak mu pisu, ze ta zprava nebyla jemu, on ze mu nic neprislo. Jeho otec katolík se mnou dělá v práci. Tam je to tragédie. Kdyz jsem tam nastoupil, tak jsem mnel v remesle mezery a mnel jsem nervy z práce, nejsem moc bystrrej a dost jsem hulil trávu, takže pamět taky nic moc, do toho mi jeden pracovník co na mne dohlížel řek že jsem burerant, podívej se na ty ruce. Ale to bylo tim, že mnel velky slovo v tom, jestli mne tam nechaj, nebo ne. tak se mi při nem drobet třásly ruce. Tak jsem si rek, tak tet mne tady maji za teplýho, tak co se mnou bude.Jak to na pracovistich bejva, ze zacatku mne pozorovali jako novacka, ale já jsem pozoroval i je protoze cosi bylo ve vzduchu, jeden me sledoval tak vehementne, ze kdyz jsem se podival jestli na mě civí, tak přez půl haly čuměl a bylo videt, ze na mne leckeří zkousi nejruznejsi metody atd. Nejsem schopnej udržet oční kontakt a když jsem v hloučku, tak nevim jak se mam chovat kam koukat a nesoustředim se pořádně, co říkaj. Dost tam pokřikujou, baví se o mně tak že to slyšim a už ani nejsem schopnej rozeznat, kdy se baví o mně a kdy ne. bezprostředně mýho pracoviště je ulička, kudy často prochází a někteří si při průchodu pohladí prdel, a někteří prochází zrovna v ten okamžik, když vidím do uličky a dělaj to rádi a s radostí a šklebí se tomu, já jsem pak tak vydeptanej, že na nějaký pracovní výkony můžou zapomenout, oni vyčkávají když mi něco začne lízt na mozek a pak mě deptaj oto víc, už jsou sehraní, s pracovníma pomůckama je to problém. a pracovní mezery mam pořád. Někdy ve společnosti ženy i muže slinim, že musim polknout. Bývam zmagořenej a vynervovanej, Ve fabrice z toho bylo a je pozdvizeni, nekteri se tim bavi, jini z toho maj užitek, jiní nechapou jiní ví ze to je jinak nez co z toho dělaj a drzi usta, myslim, že jsou proti mně zaujatí. Jsem zakřiknutej a ani s nima nemam o čem si povídat, kdyz mluvim s vetsinou z nich o samote tak ke mne pristupujou uplne normalne, kdyz je jich vic po hromade, tak se ke mne chovaj jako tupci. Jinde jsem se setkal s pomlaskávánim na mne a posrkávánim, to si prý gai má uvědomit co dělal, mě akorát probleskne hlavou, že to na mě dělá tak mlasknu taky, jinde si pořád olizujou rty, to jsem zjistil, že se dělá na ženy, že se jim při tom zvětší v některýh situacích panenky, mne to dokáže akorát tak schodit. Připadá mi, že se mně snaží takříkajíc zlomit, ale oni mne akorát tak (ohnou) a já když mám nějaký čas klidu a přebiju to dobrýma zážitkama, tak se zase pěkně narovnam a oni mají zase prácičku. 4 roky chodim na psychiatrii prej ze jsem stahovacnej. Ale myslim si že jsem introvert a nemam k ni duveru a tyto problémy nerad rozebiram, takto s ni moc nerozebiram. nejaky cac jsem tam vubec nechodil, snazil jsem se to zvladnout sam. Tet k ní chodim zas a konecne mi napsala prášky i na nervy a deprese. protože mam nervy na dranc a depky, sice uz 4 roky. na vesnici si neví co myslet. S rodičema se o tom nedá bavit, otec je výbušnej a citlivej a zásadovej, matka si mě nahrazuje místo otce a u nás doma je zvykem všechno tutlat. kdyz mam nervy tak se v praci chovam divne, ale to je tim, ze vim co se tam deje, kromne toho v remesle jsem zas az tak nepokrocil, protože mne nekteri schazujou a ztrácim chut, do toho nervy a depky, bejvali by ze mne udelali lůzra. Myslim ze se mi děje křivda a zažívam si to co některý gay. Ppoti gajům sociální fobii nemam a nevadí mi i když osobně žádnýho neznam, a nemám potřebu nějakýho vyhledávat. Mám pár dobrejch kamarádu s příteklyněma a nejradši bych jim do nich dělal, ale to mi nedovolí charakter. píšete tu že orientace je sexuální náklonnost a citová náklonost, ve společnosti žen jsem rád a chut bych na ne taky mnel, pokovat mne nemaj zrovna za idiota. Myslim ze jsem za poslednich par let i socialne zaostal. Myslím že by mi prospěla změna prostředí. Ale jak, když mi udělali v okolí takovouhle reputaci. Myslím, že jsem za své chyby platil už dost. Prosím odpoveste jak to se mnou vlastne je a jak bych to mněl řešit.