Zdravím, mám velmi podobný problém. Je mi 37 let a zjistil jsem, že se mi líbí muži. Nikdy jsem s mužem neměl zkušenost, vždy jsem je bral jako menšinu, které když se o mě nestará tak mě nevadí. Nikdy jsem takové lidi neodsuzoval, ale nelíbilo se mi to. Nejsem sice žádný manekýn, ale ženy se na mě lepí celý život, nikdy jsem neměl problém a sex se ženou jsem si velmi užíval a užívám i dodnes. Našel jsem si manželku, máme dvě krásné děti 12 let kluk a 3/5 holčička. Děti i manželku velmi miluji a nikdy bych je kvůli svému poznatku neopustil, neumím si bez nich představit život, ale občas je mi smutno, že nemohu uvolnit své vlastní já a žít. Je to prostě osud, nevyhledávám žádné náhodné rychlíky, seznámil jsem se s podobným mužem, který má také přítelkyni a máme podobný osud. Ani jeden z nás nevyznává lásku, ani city, ale víme, že nám je spolu dobře. Občas se sejdeme, popovídáme, užijeme si sexu a jdeme za svými rodinami. Manželka ani děti nic neví, ani netuší, nikdy bych se asi nedokázal přiznat, ale trápí mě to a to dost. Nevím co s tím, je mi z toho smutno, neumím lhát a tak je pro mě problém to tajit. Chci jen říci, že Váš muž je velký sobec, kouká jen na své požitky a ne na Vás a děti. Riskuje Vaše i dětí zdraví tím, že sexuje s kdekým, já být na Vašem místě jdu pryč, neriskuji zdraví dětí. Máte ještě velkou šanci, že potkáte jinou lásku, která Vás uspokojí ve vztahu i výchově Vašich dětí. Je to jen mé myšlení, ale věřte, Váš manžel se nezmění a promiskuitu bude pěstovat dál. Já osobně bych si ho raději uřízl, než bych riskoval svou rodinu, je mi s kámošem moc dobře, chtěl bych si to užívat více a svobodně bez tajností, ale vím, že to prostě nejde a až děti vyrostou, budu už starý kořen a nebude mít cenu cokoliv řešit. Tak hodně pohody a držím palce, ať se dobře rozhodnete. Pavel.