Zdravím,
když mi bylo 11-12 let, zacal jsem si uvědomovat že je něco jinak...V té době jsem tomu nepřikládal váhu, ale věděl jsem, že se to nezmění a více méně mi bylo jasné postupem času, že jsem gay. Nikdo to nevěděl do těch 15...pak jsem začal přemýšlet nad tím jak to říct rodičům...
Trvalo mi to 2 roky a 7 měsíců než jsem to řekl sestře, její názor byl podobný komunistickým žvástům, že se mám léčit ap.. Načež jsem to řekl 24.12 otci a to bylo asi největší překvapení... 25.12 přišel do pokoje a začala přednáška že nejsem jeho syn a s buzerantem pod střechou bydlet nebude...Matce jsem to neřekl, protože jsem se s ní nestýkal..
Takže vztah s otcem byl horší a horší, urážky, zákaz stýkání s kýmkoli... Domácí vězení ap.. Nezbývalo mi nic jiného, než počkat až mi bude 18 a odejít. Už jsou to dva roky, s nikým z rodiny se nestýkam a s otcem se soudím o výživné... Ne každý má rodiče, kteří berou své děti takové, jaké jsou...ale zas všichni nejsou stejní a každý má svůj názor na danou věc... Přeju hodně štěstí všem, co začínají s coming-outem :-)