Chtel jsem timto mailem trochu podporit pisatele.´Je mi 33 a memu partnerovi je 59. Nikdy jsem nebyl spokojenejsi a stastnejsi. Muj partner je sice fesak, ale samozrejme, ze je znat, ze mu uz neni 30. V krase to ale neni. Obdivuju na nem tu touhu a usili na nesem vztahu pracovat a udrzovat ho. Navíc v našem vztahu to není ani o penězích. Já vydělávým víc než on a přesto ho miluju. Jako priklad...Uz nas nebavi pendlovat jeden za druhým takovou dalku a tak se Mark rozhodl, že se přestěhuje ke mně do Prahy. To je důkaz lásky a přesvědšení, že k sobě patříme.Jestliže chlap udělá takovýto zásadní krok ve svém životě a v takověm věku, je to velký závazek a důkaz toho, že mně má opravdu rád. A tokovéhle věci ty dva lidi semkne k sobě. Proč bych rozbíjel takový krásný vztah s chlapem, který je ochotný se kvůli mně přestěhovat tisíce kilometrů od domova jenom kvůli sexu na jdnu noc? To mi za to nestojí. Vím, jaké to je být single. Ja jsem vždy chtěl vytvořit s někým domov, rodinu, kde se jeden stará o druhého. Přesně takovou, jkou mi vytvořili moji rodiče. Spousta lidí říká, že jsou šťastní, když jsou sami. Myslím si, že sousta těchto lidí si to jen nalhává.Proč je tolik lidí na internetových seznamkách? Protože člověk má v sobě zakódovanou potřebu se sbližovat. Jako všechno i láska chce čas. Nechte ji vykvést jako nádhernou květinu, pečujte o ni a starejte se, zalévejte ji, aby vám krásně prospívala. A nebuďte sobečtí. Dejte víc a berte méně. :-)