Cesta k názoru

Cesta k názoru je někdy rovná jako ideální přímka, jindy křivolaká. Názor se utváří, buduje se z takzvaného postoje.

Poprvé budu jíst candáta a zachutná mi. Znamená to, že jsem k chuti candáta získal kladný postoj. Určitý konkrétní candát mi chutnal. Pokud mi bude chutnat víckrát, získám názor, že candát je dobrá ryba.

Je rozdíl mezi tím, když řeknete, že candát vám chutná, nebo řeknete, že candát je dobrá ryba. To první je nenapadnutelné, protože pokud vám candát chutná, může se váš kamarád třeba rozkrájet a vám bude candát chutnat i nadále. O tom se nedá nijak diskutovat, to se dá pouze sdělit. Pokud zjistím, že existuje víc lidí, kterým chutná candát, dospěji k poznatku, že candát asi opravdu je dobrá ryba. Stane se to mým názorem.

Oproti Pythagorově větě názor je vždycky diskutabilní. Vědecký zákon nebo vědecká hypotéza jsou jednou stránkou skutečnosti, názor na vědecké pravdy a hypotézy druhou. Pythagorova věta je zákon, na který si lze utvořit názor, třeba že je to zákon logický a užitečný, nelze však mít názor na jeho platnost.

Zase se vám zdá, že odbíhám někam stranou? Kdepak. Vy se totiž o svých názorech pohádáte s kamarádem a později s mileneckým partnerem tak, že se znepřátelíte. A proč? Právě proto, že žádný opravdu neinstrumentální názor není definitivní. Vždycky vzniká z vlastního subjektivního postoje, a ten můžeme mít každý jiný.

Nehádejme se, jestli je lepší létat na rogallu, hrát fotbal nebo chodit na koncert, právě proto, že jde o neinstrumentální názor. Ponechme si odlišné názory v kapsách svého vědomí, a přesto se vespolek mějme rádi.

Právem mi však můžete namítnout, že mám-li s někým stejný neinstrumentální názor, tak se mi s ním líp kamarádí. Pokud se dvěma kamarádům libí Pepek Námořník, mají nádherné diskusní pole, kde si mohou notovat. A když se vám líbí stejná zpěvačka, je to slast, vychutnávat si diskusi na oslavu jejího umění.

Jenomže není možné, aby se našli dva lidé, kteří se shodnou v každém neinstrumentálním názoru. Dvěma kamarádům se může líbit zpěvačka Františka Nováková, z toho však ještě nijak nevyplývá, že by oběma musel chutnat pečený candát.

A jsme u cíle svého směrování.

Nemáte ani tušení, jak tupohlavě jsme někdy schopni se hádat nejen s kamarádem, ale zvlášť i se svým přítelem právě o těch neinstrumentálních názorech, ve kterých se neshodneme. Vždy vás to bude přitahovat jako dobře vypražené burské oříšky. Pořád si budete povídat o těch názorech, v nichž se neshodnete, a ne naopak. Místo abyste si s přítelem popovídali o zpěvačce Františce Novákové, na kterou máte oba stejný názor, budete mít pořád tendenci mluvit o kvalitách zpěváka Františka Nováka, ačkoli se v neinstrumentálním názoru na něj zásadně lišíte.

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde