Tři dny v Jeruzalémě - závěr
Nedlouho po mém návratu do Čech se konala na pražské filosofické fakultě panelová diskuse na téma "Judaismus a homosexualita". Popud k této diskusi dal izraelský ortodoxní rabín Jehuda Ješarim, který v současné době působí na pražské židovské obci a který sám také ortodoxní směr zastupoval jako hlavní diskutující. Dalšími dvěma hlavními diskutujícími byl jako zástupce konzervativního směru americký rabín Ronald Hoffberg, v té době působící ve společnosti Bejt Praha, a jako zástupce reformního a rekonstruktivního směru Sylvie Wittmannová, působící v kongregaci Bejt Simcha.
Plénum se dalo rozdělit na dvě skupiny – na lidi z Českých zemí a na lidi z Ameriky, kteří se sem přijeli přes léto vzdělávat.
Jako první se přihlásil ke slovu rabín Ješarim (v překladu jeho jméno znamená "přímí", tedy v angličtině "straights"), aby objasnil proč tuto diskusi inicioval. Řekl, že ho trápí problém gayů, že ho mrzí, že se ortodoxní směr začal k řešení této otázky probouzet teprve teď a že by sám rád přispěl svojí pomocnou rukou, aby tito lidé nebyli svými kongregacemi odmítáni a aby oni sami svůj problém vyřešili ze své strany. Na otázku z pléna, jak si představuje toto vyřešení problému ze strany gayů, odpověděl, že oni musejí samozřejmě dospět ke změně své sexuální orientace.
Hned po Ješarimovi mluvili o postojích svých směrů rabín Hoffberg a Sylvie Wittmannová. Oba se shodli v tom, že ani pro konzervativní, ani pro reformní či rekonstruktivní Židy nepředstavuje odlišná sexuální orientace naprosto žádný problém a že tuto otázku mají už dávno (reformní už 25 let) vyřešenou.
Na to reagoval jeden z Američanů, že jak se zdá, problémem nejsou mezi Židy gayové, kteří nikomu neznepříjemňují život, ale že problémem jsou ve skutečnosti ortodoxní, kteří znepříjemňují život gayům.
Diskuse se dál mohla vyvíjet slibným směrem, kdyby to toho nevpadlo několik amerických dam, které se jedna přes druhou začaly vylévat ze svých emocí a začaly plést do diskuse ještě témata potratů a klonování. Korunu tomu nasadil z pléna Jakub Šváb, který je ortodoxní a který prohlásil, že odněkud má informaci, že je lež, když se tvrdí, že homosexualita byla vyškrtnuta ze seznamu nemocí vedeného Světovou Zdravotnickou Organizací.
V tu chvíli se začali naplno projevovat lidé z Čech. Nestačil jsem žasnout nad rigidností a netolerantností jejich postojů, které se pevně snoubily s jejich velmi omezenými znalostmi problému.
K nevelké radosti všech musela být v této fázi diskuse bohužel ukončena, protože čas na ni už vypršel. Vůbec se přitom nenašel prostor pro diskutování otázky, jaké je opodstatnění toho, že ortodoxní mají s gayi problém.
Sylvie Wittmannová a Jakub Šváb jsou ovšem ohniví diskutéři a tak spustili debatu na toto téma, hned jak se ocitli na chodbě. Sylvie okamžitě vytahovala Chumaš (hebrejsko-cizojazyčný soubor Pěti Knih Mojžíšových), kde nalistovala slavný verš, o který se všichni ortodoxové opírají a který se běžně překládá ve smyslu:
"Nebudeš léhat s mužem jako s ženou, je to ohavnost."
Řekla, že verš se má překládat ve smyslu:
"Nebudeš léhat s mužem tak, že z něho budeš činit ženu, znečistí tě to a nebudeš smět vykonávat bohoslužebné úkony."
Jakub Šváb prohlásil, že se mu to nepozdává, a sám se podíval do původního textu. Řekl, že optimálně se to dá překládat ve smyslu:
"Nebudeš léhat s mužem jako by to byla žena, popř. na stejný způsob jako se ženou, Bohu se to zajídá."
Sylvie řekla, že už tento překlad nemůže odůvodňovat zákaz homosexuálního chování mezi židovskými gayi, protože žádný gay nespí s mužským jako by to byla ženská, ale tak, jako by to byl mužský. Trvalo potom nějakou dobu, než jsme Sylvie a já vysvětlili Jakubovi, co je pro gaye na sexu s mužským přitažlivé. U šťastně milujícího heterosexuála, který na sex s mužem sám od sebe nikdy nepomyslel, se to dá pochopit. Nakonec jsme se rozešli s tím, že jsme se všichni shodli na tom, že až na anální sex, který se u zmíněného verše nedá dost dobře vyloučit, Tóra nezakazuje gayům žádnou jinou sexuální aktivitu. Bohužel v onu chvíli byl z ortodoxních mezi diskutujícími a přihlížejícími přítomen pouze Jakub Šváb a nikoli už třeba rabín Ješarim.
Tři dny v Jeruzalémě - závěr - komentáře
