Uznání sňatků homosexuálů v Portugalsku a v Argentině, baštách katolicismu, je novou známkou pronikání laických principů do společnosti, proti němuž církev těžko hledá vhodná slova, stejně jako proti pedofilii. Soudí tak vatikánologové a historici, které cituje agentura AFP.
Vatikán 28. července (ČTK/AFP) - Uznání sňatků homosexuálů v Portugalsku a v Argentině, baštách katolicismu, je novou známkou pronikání laických principů do společnosti, proti němuž církev těžko hledá vhodná slova, stejně jako proti pedofilii. Soudí tak vatikánologové a historici, které cituje agentura AFP.
"Církev již dlouho ztrácí body v těchto zemích, které s ní byly těsně spojeny, a vlády se od ní postupně distancují," konstatuje vatikánolog Bruno Bartoloni.
Portugalsko a Argentina, kde se 88 respektive 91 procent obyvatel hlásí ke katolicismu, nedávno legalizovaly sňatky homosexuálů, zatímco Španělsko, další tradičně katolická země, před nedávnem usnadnilo interrupce.
Vatikánolog Sandro Magister v tom spatřuje známku globalizace, s určitou asimilací evropských politických systémů, která se dotýká i Latinské Ameriky. Argentina je podle něho v tomto směru v předvoji, jde ale i o Uruguay, Brazílii, Chile a Mexiko.
Podle historika Alberta Melloniho je nové to, že v tomto vývoji nyní jde o volbu jednotlivce, protože od francouzské revoluce existuje proces sekularizace, který s sebou přináší oddělování občanských zákonů od morálních kánonů církve. Pokaždé to bylo, ať už šlo o občanskou svatbu nebo státní školu, vykládáno z pohledu mimo církev jako ztráta vlivu církve a z pohledu zevnitř církve jako velká katastrofa, zdůrazňuje.
"Krize autority katolické církve nezávisí na jejích úspěších či neúspěších při vštěpování jejích morálních kodexů nebo náboženského přesvědčení státům," tvrdí historik Giancarlo Zizola.
Počet katolíků ve světě ostatně neukazuje na ztrátu vlivu, protože podle údajů Vatikánu počet pokřtěných v letech 2000 až 2008 vzrostl o 11,55 procent a stoupl tak z 1,045 na 1,165 miliardy a ze 17,28 na 17,40 procenta světové populace.
Podle expertů je však dnes problémem církve to, že opožděně bere v úvahu vývoj společnosti, soudí profesor Zizola.
"Ztrácí kontakt s novými generacemi," podotýká Melloni a konstatuje, že "poprvé za 700 let nemají mladí lidé naději, že budou žít lépe než jejich rodiče, a církev se chová tak, jako kdyby k tomu neměla co říci".
Podle profesora Zizoly musí dnes církev mluvit o morálce s mladými jinak, protože vytvořila morálku spíš policejních předpisů, v níž učinila ze sexuality noční můru. "Je to zjevná katastrofa," konstatuje. Na severu Itálie podle něho kněží už dokonce o těchto morálních pravidlech, která se stala zcela neúčinnými, nehovoří.
"V některých oblastech církev hlásá překonané postoje," přidává se Bruno Bartolini, podle něhož je veto církve na rozvod, pro mnohé vymoženost, považováno za nepochopitelné.
Postoje církve jsou podle nich rovněž nevhodné pokud jde o pedofilní skandály, které jí již měsíce otřásají.
"Papež vyslal poselství, že přísnost je tím způsobem, jak problém vyřešit, ale tento princip nikdy nebude dosti tvrdý pro veřejnost, která žádá upálení hříšníků, a to vede ke ztrátě autority církve," soudí profesor Melloni.
Podle jeho kolegy Zizoly byl papež sice mimořádně přísný a převzal otěže kurie, aby jí zabránil pokračovat v její tradiční politice mlčení a přetvářky, ale je třeba ještě provést velkou reformu kurie, aby bylo více pravomocí přesunuto na biskupy v zemích jejich působnosti.