Posílení pravomocí prezidenta, podpora tradiční rodiny, včetně zákazů sňatků osob stejného pohlaví, nebo ochrana náboženských symbolů na veřejných místech. Tak vypadá návrh nové polské ústavy.
Varšava 16. ledna (zpravodajka ČTK) - Posílení pravomocí prezidenta, podpora tradiční rodiny, včetně zákazů sňatků osob stejného pohlaví, nebo ochrana náboženských symbolů na veřejných místech. Tak vypadá návrh nové polské ústavy, který nově představila nejsilnější opoziční strana, konzervativní Právo a spravedlnost (PiS).
Současná polská ústava pochází teprve z roku 1997. Podle předsedy PiS, expremiéra Jaroslawa Kaczyńského však byla schválena ve zvláštní době. "Byl to parlament, v němž velkou většinu tvořily postkomunistická uskupení," řekl konzervativní politik.
Prezident by podle návrhů PiS měl být oproti současnosti silnější, mohl by například rozpustit parlament, pokud by voliči poslance vybrali o více než rok dříve než hlavu státu. Mohl by také odmítnout jmenovat do funkce ministra a dokonce i premiéra, pokud by "měl z věrohodných zdrojů informace, že dotyčná osoba by úřad vykonávat neměla". Dohlížel by na justici v zemi. Hlava státu by také směla vyhlásit referendum o zákonu, jenž podle ní společnost nepodporuje.
Manželství návrh ústavy z dílny Práva a spravedlnosti definuje jako "svazek ženy a muže". Také se zavazuje chránit lidský život od momentu "přirozeného početí do přirozené smrti". Tím vylučuje umělé oplodnění, potraty a eutanazii.
Stát by podle PiS měl na veřejných místech chránit náboženské symboly, které odpovídají místním zvykům. V případě Polska, kde se naprostá většina lidí oficiálně hlásí ke katolické církvi, jde o kříž. Loni na podzim velkou debatu v zemi vyvolal rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který rozhodl, že vyvěšování krucifixů ve státních školách v Itálii je porušením náboženské svobody a vzdělávání. Polský parlament k tomu přijal zvláštní usnesení, v němž verdikt kritizoval. V Polsku visí krucifix v Sejmu i Senátu, ve zdravotnických zařízeních nebo například ve školních třídách.
Polské úřady by také, jak navrhují konzervatisté, měly dělat vše pro to, aby se na veřejných místech neobjevovaly symboly nebo třeba nápisy propagující komunismus, fašismus nebo nacismus.
Politolog Artur Wolek z Polské akademie věd v listu Rzeczpospolita k tomuto návrhu ústavy řekl, že jde spíše o manifest pro konzervativní voliče PiS než podrobně propracovaný text. V Polsku se letos na podzim budou konat prezidentské volby, o znovuzvolení se v nich s největší pravděpodobností bude ucházet Lech Kaczyński, dvojče šéfa PiS. Způsob, jak je ústava napsaná, podle Wolka připomíná styl, kterým se základní zákony psaly před druhou světovou válkou.
Svůj návrh změn ústavy v listopadu představil také premiér Donald Tusk z pravicově-liberální Občanské platformy. Ten naopak chce pravomoci prezidenta oslabit a proměnit Polsko v zemi s tradičním parlamentním politickým systémem. Politolog Jaroslaw Szymanek z Varšavské univerzity tehdy ČTK řekl, že "zemi čeká festival návrhů, jak by se dala ústava změnit, z nichž ale pravděpodobně nic nebude".