Jihoevropané mají mnoho společného – jsou otevření, srdeční, rádi se dobře baví, bezprostředně dávají najevo svou spokojenost i nespokojenost, sami jsou velmi pohostinní. Dobrou obsluhu a všestrannou péči hostitelské strany považují za samozřejmost. K homosexualitě se z důvodu velké míry náboženství staví spíše odmítavě, ale tolerují ji.
Itálie • Španělsko • Řecko • Portugalsko
Jihoevropané mají mnoho společného – jsou otevření, srdeční, rádi se dobře baví, bezprostředně dávají najevo svou spokojenost i nespokojenost, sami jsou velmi pohostinní. Dobrou obsluhu a všestrannou péči hostitelské strany považují za samozřejmost. Při stolování jsou trochu hlučnější, živě se baví.
K homosexualitě se z důvodu velké míry náboženství staví spíše odmítavě, ale tolerují ji. Postoje se liší země od země, region od regionu. V turistických oblastech, kde je velká koncentrace cizinců a převládá zde multikulturní prostředí, je situace příznivější. Pokud budete cestovat do vnitrozemí či na venkov, je vhodné řídit se několika pravidly, které obsahuje tento článek.
Itálie
Itálie je ideální země pro celoroční dovolenou – v létě lze využít kilometry písečných pláží (prakticky celé pobřeží, např. Bibione, Rimini), v zimě si zalyžovat v Alpách a zbytek roku kompenzovat vysokohorskou turistikou. Dalšími lákadly jsou především antické a středověké renesanční památky (Řím, Florencie, Neapol, Pisa), venkov (Umbrie, Toskánsko), lázně a různé filmové a hudební festivaly (Benátky, Sanremo). V Itálii najdete 41 památek zapsaných na seznamu UNESCO. Kromě pevniny můžete zavítat na jedny z nejhezčích ostrovů Středomoří, a to na Sicílii, Sardinii a Elbu.
Země má téměř 60 milionů obyvatel, hlavní město Řím 2,5 mil. obyvatel. Rozlohou se řadí na 71. místo na světě (301.203 km2). Od roku 1999 se zde platí eurem.
Jak již bylo řečeno v úvodu, Italové jsou velmi pohostinní a sdílní, jsou velmi dobří společníci. Vystupuje-li host rezervovaně, nebo chová-li se výsměšně či nadřazeně, brzy svou důvěru k němu ztrácejí. Co se týče jídla, jedná se o společenskou záležitost a obědy i večeře jsou dlouhé, jedí pomalu a dlouho konverzují. Zpravidla příliš nesnídají. U jídla kouří, vyřizují další záležitosti a popíjí kvalitní italské víno. To však pijí v malém množství a často zředěné vodou.
Homosexualita je v Itálii legální od roku 1889, příslušníci obou pohlaví však sňatky celorepublikově uzavírat nemohou; toto je možné pouze v Toskánsku, Umbrii a Emilii Romagne. Heterosexuální i homosexuální pohlavní styk je povolen od 16 let. Italové jsou vcelku tolerantní národ, nesmíme však zapomínat, že jde o poměrně katolickou zemi a vliv tohoto náboženství je zde v oblasti sexuality patrný.
Španělsko
Španělské království láká na hojnost barvitých fiest, neúnavný noční život, široké spektrum krajinných typů, nádherné pláže a bezpočet pamětihodností (Madrid, Barcelona, Valencie a další). K území patří Baleárské ostrovy (Ibiza, Mallorca, Formentera, Menorca), Kanárské ostrovy (Grand Canaria, Tenerife, Lanzarote, La Palma, La Gomera, El Hierro, Fuerteventura, Isla Graciosa), kde je zábavný život nejpestřejší.
Země má více než 40 milionů obyvatel, hlavní město Madrid má téměř 6 milionů obyvatel. Rozlohou zabírá 504.782 km2. Měna je od roku 2002 euro.
Povahou se Španělé od Italů téměř neliší. Jsou přátelští, pohostinní, jídlo je pro ně sváteční zážitek a oběd či večeře trvá dvě až tři hodiny. Oběd zpravidla nezačíná před 13:30 hod. a začátek večerních akcí se z důvodu vysokých denních teplot může posunout až na 22 hod. Večeře zpravidla nekončí před půlnocí.
Homosexualita byla ve Španělsku legalizována v roce 1822. Pohlavní styk je povolen již od 12 let. Přestože i Španělé jsou velice nábožensky založení, sňatky homosexuálů byly legalizovány v roce 2005 a páry stejného pohlavní mají stejná práva jako páry heterosexuální. V tomto je Španělsko jednou z nejliberálnějších zemí na světě.
Řecko
Řecko je zemí s velmi bohatou historií a kulturní tradicí. Zrodila se zde literatura, divadlo, filozofie, prakticky celá evropská kultura. Místa jako Akropolis, Mykény, Delfy, Théby či Olympii obdivují každoročně tisíce turistů. K Řecku patří více než 3.000 ostrovů a ostrůvků, uvádíme ty nejznámější: Iónské ostrovy (Korfu, Zakynthos), Egejské ostrovy (Lesbos, Sámos, Thasos), Sporády (Skiathos, Skopelos), Kyklady (Santorin), Dodekany (Kós, Rhodos), Sáronské ostrovy a Kréta.
Celkově se Řecko rozkládá na ploše 131.940 km2 a žije v něm přes 11 milionů obyvatel. Hlavní město je Atény a má přes 3 miliony obyvatel. Měna je stejně jako ve většině států EU euro.
Řekové jsou velmi pohostinní. Každý Řek by cítil jako své selhání, kdyby neuspěl v roli hostitele. Při osobních setkáních s přáteli jsou srdeční a běžně dochází k líbání na tváře i mezi muži. Stejně jako ve většině jihoevropských zemí, tak i v Řecku se zpravidla dodržuje pravidlo dvouhodinové siesty, které přichází po obědě, po 13 hod. Ve městech se obědvá velmi pozdě, většinou až po 15 hod. Řekové rádi popíjí víno, Metaxu či pivo. Opilost je však považována za prohřešek a prakticky se s ní nesetkáváme. Pokud ano, jde vždy o cizince. Jestliže vás Řek pozve na oběd, odmítnutí by považoval za osobní urážku. Pozvání je však nutno oplatit.
V antickém Řecku byla láska mužů k chlapcům idealizována jako nejvyšší forma sexuální lásky. Dnes se však téměř sto procent Řeků hlásí k ortodoxní církvi, proto jsou pro ně otázky sexuality tak trochu tabu ve všech směrech. Řecko přijalo protidiskriminační zákony, sňatky příslušníků obou pohlaví však povolené nejsou.
Portugalsko
Portugalsko se v posledních letech stalo oblíbenou destinací českých turistů zejména díky příznivým podmínkám pro rekreaci. Krásné pláže, široké sportovní možnosti a kvalitní ubytování jsou jen některými faktory, díky nimž si Portugalsko zajistilo přízeň turistů. K Portugalsku patří souostroví Azory a Madeira.
Portugalská republika má jen o něco více obyvatel než ČR, a to přibližně 10,8 mil. V hlavním městě Lisabonu žije zhruba 570 tis. obyvatel. Stát má rozlohu 92.391 km2 a své nákupy zaplatíte v eurech. Portugalci jsou velmi družní, společenští, příjemní, milí a ohromně pohostinní. Rádi si užívají života a stejnou radost z nekonfliktního, příjemného života dopřávají s radostí i všem ostatním. Průměrný portugalský občan usiluje o zajištění poklidného života, neusiluje o to, aby za každou cenu oslnil. Pokud po Portugalci budete něco chtít, nemusí hned vyhovět, své zájmy si však bude prosazovat razantně.
Portugalsko přijalo možnost občanského svazku stejnopohlavních párů v roce 2001, jsou však omezeny jen na otázky dědictví, vzájemné vyživovací povinnosti, bydlení apod. Pokud bychom hodnotili přístup k homosexuálům, pak by se dal hodnotit obdobně jako u Italů a Řeků, tzn. že je přijímají, ale „odvázaní“ z nich nejsou.