Sexuální orientace je tedy neměnná. Její vyhraněnost není u každého stejná, a tak aspoň u některých lidí lze její zevní projevy, tedy chování, poněkud usměrnit. Jedná se o lidi stojící na prahu bisexuality. U takových lidí je možné se pokusit o jejich sexuální adaptaci, která je velmi složitá a náročná na vůli, myšlení a odhodlání samotného člověka.
Sexuální orientace je tedy neměnná. Její vyhraněnost není u každého stejná, a tak aspoň u některých lidí lze její zevní projevy, tedy chování, poněkud usměrnit. Jedná se o lidi stojící na prahu bisexuality. U takových osob je možné se pokusit o jejich sexuální adaptaci, která je velmi složitá a náročná na vůli, myšlení a odhodlání jich samotných. Může se jednat jak o homosexuální, tak heterosexuální sociální adaptaci.
Při práci sexuologa je hlavním smyslem pomoci homosexuálně orientovaným pacientům, aby se vyrovnali se svou orientací a naučili se s ní žít v převážně heterosexuální společnosti. Pomáhá jim nalézt životní hodnoty a životní oporu, kterou často ztrácejí v důsledku nepochopení u členů rodiny, jimž se se svou orientací svěřili. Homosexuální život může být úplně stejně kvalitní a důstojný jako život heterosexuální. Lidé takto orientovaní mohou dosahovat a dosahují i nejvyšší kvality života a naplnění smyslu svého života do takové míry, do jaké jim to jejich orientace umožňuje.
Předpokladem k tomu je právě to, že akceptují svou sexuální orientaci a sebe jako nositele této orientace.
V současnosti tedy považujeme za medicínskou poruchu pouze takový stav, kdy pacient se svým zaměřením není smířen a činí mu to adaptační a neurotické potíže. Rozhodující pro rozpoznání sexuální orientace jsou erotické představy, sny a fantazie a kvalita erotické citové náklonnosti - zamilovanosti. Při nejistotě pacienta je možné ve spolupráci s psychologem využít i některých projekčních testů a falometrického vyšetření, funkčního vyšetření penilní hemodynamiky. Je třeba ale pacientovi zdůraznit, že lékař může pouze pomoci zjistit jeho zaměření, rozhodující roli že však hraje sebepoznání pacienta samotného.
Správné sebepoznání umožňuje pacientům dobře se uplatnit v povolání i v jiných oblastech a také vytvořit stabilní homosexuální partnerský vztah, který je bude citově obohacovat a alespoň zčásti jim nahradí rodinné zázemí, o něž byli svou homosexuální orientací připraveni.
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde