Postoje k homosexualitě představují důležitý test mezilidské tolerance a schopnosti přijetí menšinového, ale společensky přijatelného způsobu cítění a chování. Nicméně v každé společnosti existuje okolo pěti procent osob s nenávistnými sklony k menšinám, kteří představují, potenciální zdroj fašismu a rasismu. Právě negativní postoj k homosexuálům je jedním z typickým rysů těchto osob.
Postoje k homosexualitě představují důležitý test mezilidské tolerance a schopnosti přijetí menšinového, ale společensky přijatelného způsobu cítění a chování. Nicméně v každé společnosti existuje okolo pěti procent osob s nenávistnými sklony k menšinám, kteří představují, potenciální zdroj fašismu a rasismu. Právě negativní postoj k homosexuálům je jedním z typickým rysů těchto osob.
V současnosti stále stoupá procento lidí, kteří mají tolerantní postoj a v běžném životě nedělají rozdíly mezi heterosexuály a homosexuály.
To je poměrně pozitivní signál, když si uvědomíme, že dlouhá léta byla homosexualita hodnocena a pojednávána pouze jako zdravotní porucha. Snahy o zrovnoprávnění homosexuality a medicínské výzkumy nakonec napomohly k tomu, že homosexualita byla vyškrtnuta ze seznamu nemocí amerického seznamu DSM - III. Od roku 1973 nepovažuje homosexualitu za nemoc ani Americká psychiatrická asociace. V roce 1992 byla vyřazena ze seznamu sexuálních nemocí na mezinárodní úrovni světovou zdravotnickou organizací WHO.
Formálně je homosexualita akceptována jako společenský jev, ale osobní zkušenosti či představy bývají zkreslené.
I ten, kdo není přímo homofobní může chápat a posuzovat homosexualitu jako chorobný stav nebo se mylně domnívá, že homosexuál potřebuje vždy psychiatrickou nebo psychologickou péči. Souhlas s tvrzením, že homosexualita je zákonitým jevem každé společnosti nedělá homofoba tolerantním liberálem.
Součástí homofobních postojů je konkrétní tvrzení, že homosexualita a registrované partnerství ohrožuje instituci rodiny. Je samozřejmě jasné, že tyto dva pojmy jsou zcela odlišné a jediné, co může rodinu ohrožovat je homosexuální jedinec, který pod tlakem homofobní společnosti hodlá skrýt svou orientaci sňatkem s opačným pohlavím. Tento jev se bohužel stále týká nemalé skupiny ženatých a vdaných homosexuálních mužů a žen, kteří samozřejmě představují riziko pro stabilitu jejich rodiny. Registrované partnerství by tedy znamenalo snížení rozvodovosti a více šťastných lidí, kteří by nemuseli vytvářet falešné vztahy a přesto by mohli žít v právně uznaném partnerském stavu.
Zajímavým zjištěním je skutečnost, že ti kteří se necítí dobře ve společnosti homosexuálů, případně se jim i vyhýbají, se významně častěji mylně domnívají, že lidé s dobrým vztahem k homosexuálům mají sami homosexuální sklony. Existují samozřejmě i heterosexuálové, kteří se cítí dobře ve společnosti homosexuálních lidí a sami tuto komunitu aktivně vyhledávají.