Co je to promiskuita? Koho se týká? Je promiskuita výhradou gayů? Kdy dochází k morálnímu selhání? Na tyto a další otázky se pokoušíme odpovědět v následující kapitole, kde si přímo řekneme něco o příčinách a hybných mechanismech promiskuitního chování.
Co je to promiskuita? Koho se týká? Je promiskuita výhradou gayů? Kdy dochází k morálnímu selhání? Na tyto a další otázky se pokoušíme odpovědět v následující kapitole, kde si přímo řekneme něco o příčinách a hybných mechanismech promiskuitního chování.
Co je to promiskuita?
Promiskuita je doslovně řečeno volné obcování mužů s ženami, nebo mužů s muži a žen s ženami a platí to i pro skupinový sex bez rozdílu sexuální preference a orientace. Jedná se o vyhledávání sexuálních objektů výhradně za účelem sexuálního ukojení bez jakýchkoliv dalších závazků.
Často se o promiskuitním chování mluví ve spojení s rizikem přenosu pohlavně přenosných chorob a AIDS, které je pro tyto choroby jednou z nejzásadnějších podmínek jejich existence.
Sex – emoce nejvyššího kalibru
Sexualita nám poskytuje pohlavní slast. V životě neexistuje emoce vyššího stupně . Někdo zapšklý, především ze starší generace nebo dospělých může s jistou mírou zhnusení prohlásit, že sexualita je ohavnost, pravá slast že je poslouchat třeba Mozarta. Nutno takovému člověku odpovědět: Zkusil jsem obojí, nelze to srovnávat.
Sexuální slast je skutečně pro mladého člověka emoce nejvyššího stupně, takže je pro ni schopen podstoupit strašná rizika. K vůli Mozartovi nepolezete po okapu do třetího poschodí a neskočíte na balkón bytu, odkud zní hudba, kvůli sexuální slasti ano. Pro ukojení této potřeby dokážete udělat ještě daleko víc.
Naše ústřední nervová soustava je stejně jako u dalších živočichů už tak ustrojená, že co se sexuality týče, jednáme neuváženě, rychle a neobezřetně. I zvíře ztrácí v říji opatrnost a bývá obvykle loveno. Touha po sexuální slasti je přítomna u všech živočichů. Je to jakási neviditelná síla biologické reprodukce.
Koho se promiskuita týká?
Jak jsme si již řekli v předcházejícím odstavci, není promiskuita vymožeností gayů. Touhu po sexuální slasti má každý, ať je gay nebo ne. Zásadní otázkou zůstává morální charakter jedince, kterak silná je jeho vůle a ochota zodpovědnosti a vnitřní disciplinovanosti. Pamatujme, že i silný a vysoce charakterní jedinec, který je vystaven silným erotickým podnětům, není vůči takovému dráždění zcela imunní. Zejména pokud vyhledáváme nebo se vyskytujeme v prostředí s velkým množstvím potencionálních partnerů a silnými erotickými podněty, vzrůstá pravděpodobnost, že podlehneme vnitřní přirozené potřebě sexuálního aktu. Zejména se jedná o různé noční kluby, diskotéky a parties. To, jestli se jedná o klub pro heterosexuály nebo gaye uvádím záměrně až na druhém místě. Rozdíl je jen v tom, že vesnické zábavy nejsou standardně vybavené často zmiňovaným darkroomem, a proto jsou aktéři nuceni improvizace a odebírají se do křoví, na seník, nebo přímo domů. Existence darkroomu je nejspíše zapříčiněna nedostatkem soukromí doma, kde je právě komplikace v tom, že okolí ani nemusí být obeznámeno se sexuální orientací svého syna. Ten nemá pak v podstatě jednodušší příležitosti k ukojení sexuální potřeby jinde než v prostředí gay podniku, pokud jeho milenec, či partner nemá vlastní byt.
Co zapříčiňuje to, že gay promiskuita je častěji skloňována než promiskuita heterosexuální mládeže? Rozdíl je v tom, že namlouvací proces gayů je na jiném principu než mužů s ženami. Rozdíl je etologického charakteru, neb od žen se očekává, že budou vzdorovat dobývání mužů, čímž vzrůstá jejich atraktivita a tím i sexuální napětí. To ovšem platí, není-li žena nymfomanka nebo prostitutka. Přestože dívka by ráda souložila s chlapcem, který se jí dvoří, je jí výchovou předáno, že pokud není děvka, musí odmítnout. Většinou matka se tím snaží dceru ochránit před otěhotněním. Chlapci matka ani otec neříká, že musí odmítnout, pokud se s ním bude chtít někdo vyspat, předpokládaje, že se bude jednat o dívku od vedle, která zvládne proces odmítání sama. Bude-li to ovšem sousedův syn, veškeré zábrany, v případě vzájemných sympatií, jsou ty tam. Navíc se často stává, že až při coming outu vyleze na povrch sexuální orientace syna, téma sexu je doma tabuizováno.
Prokletí heterosexuálního sexu
Z určitého pohledu je pro heterosexuály fakt rozmnožování největším prokletím sexuality. Za každou sexuální radostí se skrývá úzkost z početí (pokud ho cíleně neplánují). Bohužel je tomu tak, rozmnožování je překážkou rozvíjení sexuální morálky heterosexuální populace, ať se to někomu líbí či ne. Člověk, jako dokonale domestikovaný živočich, získal schopnost ustavičné a nepřetržité pohlavnosti, aniž by zaniklo rozmnožovací poslání sexuality. Neexistuje totiž dokonalý antikoncepční prostředek, který by nikdy neselhal, a proto je sexuální slast u člověka jen trochu odpovědného provázena strachem, aby milování nezanechalo nežádoucí následky.
U stejnopohlavního páru neexistuje strach z nechtěného početí. Pokud se jedná o styk v partnerství, kde je zachovávána naprostá věrnost a proto zde nehrozí ani strach z pohlavních chorob a HIV, je takový sex osvobozen od jakýchkoliv prokletí a je čistou slastí.
Pokud gay dodržuje podmínky bezpečného sexu, je pro něj promiskuitní chování příjemným a těžko se jej dokáže zbavit. Největším prokletím je, že časté střídání partnerů degraduje lidskou důstojnost a je pak těžké změnit charakter chování a najít si trvalého partnera, s kterým vytvořit pevný partnerský vztah.
Je v rukou jedince, jakou cestou se vydá. Odsuzovaní celé komunity z nemorální promiskuity je důkazem neinformovanosti, primitivní krátkozrakosti a neochotou pochopit současné společenské podmínky.
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde