Je mnoho homosexuálů, kteří se ožení. Bývá to z nejrůznějších důvodů. Někteří si nejsou v době sňatku svého zaměření vědomi nebo si ho alespoň nepřipouštějí. Jiní si nedokáží představit, že by mohli vytvořit rovnocenný, stabilní a citově bohatý partnerský vztah s osobou stejného pohlaví. není dost identifikačních vzorů, tedy homosexuálních párů, které by mladým gayům a lesbičkám ukázaly, že se tak dá žít.
Vdala jsem se, protože jsem si myslela, že mám manžela opravdu ráda. Je to imponující, inteligentní, charakterní muž, dokonce i pohledný. Ze začátku byl sexuální život příjemný, ale po porodu mi více a více vadil. Myslela jsem, že to je podobné jako u jiných žen, kdy pohlavní život se stává méně významným. Pak jsem poznala vztah s jinou ženou. Byly jsme dva roky jen blízké přítelkyně a až po té době přerostl v něco jiného a důležitějšího. Pochopila jsem, že mi dává více než manžel a s těžkým srdcem se rozhodla pro rozvod. Bylo to moc těžké, protože si manžela moc vážím jako člověka a hlavně proto, že se bojím, abych neztratila svého syna.
Ivana
Když jsem se ženil, měl jsem pár sexuálních dobrodružství s klukama za sebou. Nemyslel jsem, že mě manželství změní. Tehdy mi to připadalo samozřejmé, ostatně to udělala řada mých kamarádů. Jen málokdo si troufl žít s přítelem. Chtěl jsem, aby můj gay život zůstal takovým koníčkem, o kterém se žena nikdy nedozví a který naše manželství nijak neohrozí. Přišly ale krize, do jednoho přítele jsem se dokonce zamiloval a chtěl se rozvést. Nakonec on opustil mě, že se o mě nechce dělit a že já mám své závazky k ženě a dětem. Bohužel se vše časem dozvěděla i manželka, sám jsem jí to sdělit nedokázal. Mám strach, aby to někdo neřekl i dětem a já je neztratil. Mám prima rodinu a nevím, jestli bych dokázal vytvořit podobný vztah s mužem. Přesto mne často v noci přepadají pochyby, jestli jsem svůj život nepromarnil.
Tonda
Je mnoho homosexuálů, kteří se ožení či vdají. Bývá to z nejrůznějších důvodů. Někteří si nejsou v době sňatku svého zaměření vědomi nebo si ho alespoň nepřipouštějí. Jiní si nedokáží představit, že by mohli vytvořit rovnocenný, stabilní a citově bohatý partnerský vztah s osobou stejného pohlaví. Není dost identifikačních vzorů, tedy homosexuálních párů, které by mladým gayům a lesbičkám ukázaly, že se tak dá žít. To vyvolává nedůvěru, jestli homosexuální vztahy mají vůbec šanci na úspěch.
Také nátlak společnosti, snaha nelišit se od ostatních je silným, i když ne správným argumentem pro vstup homosexuála do manželství. Pochopitelnějším důvodem je touha po zplození a výchově dítěte. Rodičovský pud totiž v důsledku homosexuality nezaniká a může být dosti silný. Zodpovědný vstup do manželství však nutně znamená odmítnutí párového života s osobou stejného pohlaví a celoživotní vzdání se plnohodnotného citového života. Ten totiž manželství může homosexuálovi jen částečně nahradit.
Vstupovat do manželství už s tím, že si najdu milence či milenku, není vůči partnerovi seriózní. Vlastně by mu gay či lesbická žena měli o svém zaměření předem říci, aby se také on mohl rozhodnout. Měli by mu či jí také sdělit, že nikdy nemohou být jiní, že je láska jejich partnera nezmění. Nejvýše spolu mohou vytvořit silné přátelství, třeba včetně pohlavního života. Informace umožní i jejich partnerovi zodpovědně se rozhodnout. Je vhodné zkusit předem společné bydlení, v sexuálním životě je důležité zajistit spolehlivou antikoncepcí. Někdy se zjistí, že nejsou schopni pohlavního života, ale často je soužití obtížné z jiných důvodů. Jeden ženatý gay to vyjádřil slovy, že už se s manželkou nemůže potkávat ani v předsíni. Problémy se dokonce mohou projevit až po určité době. Během vlastního manželství se doporučuje vyhýbat třeba jen kamarádským kontaktům s gay komunitou. Odborníci hovoří v takovém případě o heterosexuální adaptaci homosexuála a jsou k její možnosti z dlouhodobého hlediska skeptičtí.
Pokud však již ke svatbě došlo a partner o odlišném erotickém zaměření neví, je lépe nadále pokračovat v utajení, protože upřímné sdělení tomu druhému již nepomůže a může způsobit partnerskou krizi. Homosexuální muž i žena jsou v zásadě schopni pečovat o dítě. Dokonce i tehdy, pokud se o ně starají sami či s partnerem. Každé dítě však potřebuje ke zdárnému vývoji oba rodiče, kteří mají k sobě kladný vztah. Velkou úzkost u homosexuálních otců a matek vyvolává strach z prozrazení jejich sexuální orientace dětem. Pokud se však stane, že jsou informovány, jejich reakce bývají často tolerantní a chápavé. Zatím se však neuvažuje o širším rozšíření práva na adopci či umělé oplodnění pro homosexuální páry, protože právě v nejmladším období vývoje dítěte je zřejmě úloha obou rodičů, matky i otce, nezastupitelná. Nicméně některé americké státy a Holandsko připouštějí adopci nezletilých dětí homosexuálními páry a umělé oplodnění lesbických žen.