Zhruba před 2 měsíci se vyskytl problém: partner začal vyžadovat méně a méně sexu, až to skončilo, že jsme měli poslední měsíc sex jen 1x. Ze začátku mi partner říkal, že je úplně bez energie, ale že ji opět získá. Do ničeho jsem ho nenutil. Nicméně minulý týden jsme měli celonoční diskusi o našem sexu.
Milá poradno, mám poměrně velký problém a nevím, co s tím.
Jsem již ve vztahu téměř dva roky, které byly pohádkové. Můj přítel je z Dánska, takže nám funguje již dva roky systém jeden týden já u něj, týden nejsme spolu, týden on v ČR a veškeré dny prázdnin spolu. Na tomto systému jsme se domluvili, dokud nedostuduju VŠ - pak jsme plánovali, že se k němu odstěhuju - a možná v budoucnosti se i vezmeme. Když se nevidíme jeden týden, moc se nám po sobě stýská a je to krásný se zase setkat. Oba dva tomu nevěříme, že téměř po 2 letech jsme totálně zaláskovaný. ALE zhruba před 2 měsíci se vyskytl problém: partner začal vyžadovat méně a méně sexu, až to skončilo, že jsme měli poslední měsíc sex jen 1x. Ze začátku mi partner říkal, že je úplně bez energie, ale že ji opět získá. Do ničeho jsem ho nenutil. Nicméně minulý týden jsme měli celonoční diskusi o našem sexu. Přítel mi řekl, že je nešťastný a cítí se vinen, protože mě opravdu strašně miluje, ale najednou se mu stalo, že se mnou nemůže mít sex. Tvrdí, že za to já nemůžu, a že ani příčina není jeho nevěra-což mu věřím. Oba dva jsme 2 měsíce potajmu masturbovali. I to jsme si vyříkali. Oba jsme strašně brečeli celou noc, a téměř jsme se dohodli na rozchodu. Zjistili jsme, že bez sexu nemůžeme být v partnerském vztahu. Problém je v tom, že se cítíme oba velmi zamilovaní. Partner mi řekl, že přitom stále miluje vůni mého potu atp., ale prostě neví, proč potratil touhu mít sex se mnou. Dříve jsme měli sex krásný! Řekl také, že je to absurdní, ale právě to že mě miluje, tak se musíme rozejít, protože to musí být pro mne hrozné, a opravdu je, nemít sex. Nejprve jsme se rozhodli, že se rozejdeme, s tím že budeme stále přátelé a budeme se navštěvovat, ale druhý den ráno jsme to vzali zpět, protože bez sebe nemůžeme žít...s tím, že uvidíme co se stane....otázkou je jak dlouho máme čekat, 2-3 měsíce, půl roku? Bojím se, že začnu být nevěrný, ale ne proto, že se chci pomstít, či ho nemiluju, ale protože potřebuju ventilovat sexuální potřeby. Nechápu jak se nám to mohlo stát, my jsme byli a jsme tak do sebe zamilovaní, - i okolí nám závidělo, že někteří můžou být tak strašně moc do sebe zamilovaní.
Co máme dělat? Děkuji za odpověď.
Honza
Ahoj Honzo,
když jsem četl tvůj dopis, měl jsem pocit, že čtu úryvek z nějaké učebnice partnerského vztahu, kde chtěl autor demonstrovat ten nejčastější důvod zbytečného rozchodu z příčiny neznalostí zákonitostí každého vztahu.
Každý vztah dospěje jednou do stavu, kdy se láska milenecká, někdy označovaná jako láska sentimentálně romantická vytratí a některé páry to mají za to, že je láska navždy opustila a tak se rozejdou. Kdyby věděli, že takovéto romantické láskyplné poblouznění druhým nikdy nevydrží déle než rok až rok a půl a že se jedná o zákonitost u všech párů, třeba by se i zamysleli trochu jinak, než nad rozchodem.
Jsem-li zhýčkaný a sentimentální, možná trapně romantický, je nanejvýš nutné být poučen o tom, kde je zakopán pes, že každý z posledních vztahů „tak nějak vyšuměl“ a láska mi přišla „tak nějak nedostatečná.“ A to i přesto že pocit k druhému je velmi silný a intenzivní.
Vývoj vztahu je velmi složitá věc, můžeme však vytyčit tyto tři fáze jejího počátku: Velká fascinace – trvá 3-5 měsíců.Velká konzumace – trvá 5-10 měsíců. Dekadence – začíná nejdřív po 8, nejpozději po 14 měsících.
Ve stádiu dekadence mírně poklesne úroveň sexuálního prožívání. Podstatné je, jak se s tím milenci vyrovnají. V tomto období je totiž zásadní schopnost obratné partnerské komunikace než sex. Tuto komunikační obratnost si musíme osvojit a důkladně ji zvládnout. Je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou v životě potřebujeme.
Pokud vám po dokonce rekordních 2 letech chození přijde, že se milenecký vztah zaklesl a nehýbe se dál, pak to znamená, že jeden z vás nebo oba jste nekompetentně zareagovali na oslabení sexuality a na fakt, že jste se již sexuálně poznali. S tím se musíte vyrovnat a přijmout to jako fakt. To se nezmění. Prostě jste už dospěli do bodu, kdy sex nebude už jako dřív a jeho náboj nebude milenecký, ale bude hnát spíše potřebou sexuálního vybití.
Jakmile neznáme výraz dekadence sexuality, nebo mu nechceme uvěřit, vyrazíme proti sobě jak lvi a budem si vyčítat, jak ten druhý zavinil, že nám láska uhynula a tak se rozpadne mnoho dobrých a perspektivních vztahů. Myslím si, že váš vztah je i přes věkový rozdíl a vzdálenost perspektivní a nemá cenu se znepokojovat a trápit dekadencí sexuality.
Už víte, jak to má druhý rád, co a jak mu udělá dobře a tak to rovnou uděláte, aniž byste se pokoušeli o sexuální nóvum a tak to má být. Sexuální stereotyp nedegraduje partnerskou sexualitu. Degraduje ji směšné milenectví, které chce do vztahu vnést nevyzrálý naivka, neboť se hodlá ustavičně milovat s parádou prvního měsíce vášnivé milenecké lásky.
A jsme u zádrhele. Máte za sebou spoustu krátkých vztahů, spíše mileneckého charakteru, ale člověk, jehož jste právě poznali, je někdo, s kým máte pocit, že byste chtěl být až do konce života. Doposud jste sex chápali milenecky, vášnivě, ale doba uplynula a vy jste přesto závislí na mileneckém chování. Onen závislý partner blížící se k utrápenosti navrhuje milenecké chování. Druhý je potom otrávený, neb jeho chápání je poněkud vyzrálejší a partnerství se hroutí. Nevyžadujte a nepokoušejte se zakonzervovat milenectví! Nečekejte, že se vám vrátí! Snažte se nezničit nevšední věc tím, že z ní chceme dělat každodennost, protože pak se z ní stává věc všední.
Od začátku vašeho chození vám vystačila vzájemná radost z toho druhého. Ovšem soudržnost vztahu spočívá v tom, že kromě radosti ze sebe máme i jiné ušlechtilé radosti, o kterých si spolu můžeme povídat. Homosexuální partnerství je snadno náchylné ke „korozi“, kvůli nudě, která může vztah ohrožovat hádkami, které nejsnadněji vytrhují pár z nudy a jsou tím největším nebezpečím, kterým musíme umět čelit. Jako lék na vaše trápení doporučuji najít si společný zájem, povídat si o něm. Sdílet radost z partnerské komunikace. Jezděte na výlety. V létě může být zpestřením milování v přírodě. Každé místo přinese jinou atmosféru do intimní chvilky a postupně se zžijete s novou vyzrálou dimenzí vašeho vztahu.