Řecký filozof, zoofil a pyroman Infernitos z ostrova Ekraziton zavítal na přátelskou návštěvu Virtuálního monarchy. Tento známý probabilista a kombinatorický alkoholik připlul na říční piroze v doprovodu svého deliria tremens podoby šestinohé tchýně.
Řecký filozof, zoofil a pyroman Infernitos z ostrova Ekraziton zavítal na přátelskou návštěvu Virtuálního monarchy. Tento známý probabilista a kombinatorický alkoholik připlul na říční piroze v doprovodu svého deliria tremens podoby šestinohé tchýně. Sotva přistál u břehu, hned začal telepaticky vyzvídat, co je nového. Sir Morfius toho bodrého strýce srdečně objal všemi svými končetinami a Anofeles ho na uvítanou obdarovala nádhernou dýmkou s teleskopickou troubelí a vzácným štěrchátkem z jazylky pačmáka jeleního. Hbitě vsunul dva prsty do její štěrbiny a olízl je, coby Ekrazitonský výraz úcty k hostitelce.
Poté se všichni společně odebrali do Korunního sálu, který byl slavnostně vyzdoben. Na zdi visel staroslavný ocasník a ze stropu vlály pestré vítací šátky, v rozích místnosti byly postaveny perleťové onanizéry. Obřadně si připili archivním tlamolepem skvělého ročníku a pustili se do střídmého předkrmu v podobě macerovaného kaviáru. Bylo zajímavé pozorovat jak černé a mrtvé jikry jesetera chřupou mezi Infernitovými keramoplastickými zuby a otírají se o jeho polymerový jazyk. Když dojedli, Infernitos promluvil: "Přátelé moji, myslím, že nadešla vhodná chvíle zakouřit moji čerstvě nabytou dýmku. Zde dovolil jsem si vám donést několik kilogramů dobré ganja, jakož i charasu nemnoho. Tyto ušlechtilé plody našeho drsného ostrova nechť nyní oblaží ducha našeho a pokřtí tuto pannenskou dýmku. " Ta pak kolovala z úst do úst a Sir Morfius, Anofeles, Pogo a Infernitos ztráceli vnímání času, místa a prostoru.
Nadešel zlatý hřeb večera, vystoupení tanečního souboru Svatého Víta který měl předvést balet'Poklad na Labutím jezeře'. Za paranormálních jevů se objevilo několik paranoidních zjevů neurčitého věku a pohlaví. Chvíli trvalo, než se revmatičtí umělci píďalkovitými pohyby přišourali na podium kde dlouho a úporně rozcvičovali beznadějně zatuhlé údy. Konečně hudba spustila mrskný obcovák, tanečnice rozkmitaly konečníky a předvedly několik toporných piruet v marné snaze zaujmout publikum. Přesto, že zarputile a neúnavně ždímaly své žlázy, zůstaly ignorovány. Poté přišel hlavní aktér, který měl svůj zenit očividně již dávno za sebou. Zatančil schlíple pár rádobyvzletných figur, načež zakopl o svůj hypertrofovaný šourek. Zoufale se zapotácel ve snaze udržet rovnováhu a vzápětí kvapnými odskoky opustil pódium. Celý folklórní soubor se ještě několikrát zazmítal v chaotických kreacích, aby se v vzápětí rozplynul v kouři dýmky.
Sir Morfius i jeho přátelé se škubali v záchvatech zeleného nekontrolovatelně hysterického smíchu a nikdo si už nebyl jist tím, že viděl to, co viděl. Nadešel čas plácání se do stehen, Infernitos se přidržoval pampelišek, Anofeles vypiskovala na pánovu flétnu a Pogo máchal rukama, snad aby rozčeřil hladinu veřejného mínění. Večírek byl OK.