Ahoj, ynám to docela dobře, prostě to tak někdy je. Největší průser je, když se soustředíš na výkon, kdo Tě má rád, tak počká, až to půjde, není to tak, že to chce a jinak Tě nebude mít rád, ale naopak, poznáš, jak to má - při sexu s někým, koho máš rád by Ti mělo být dobře, a když jsi v tomhle plašší nebo míň suverenní, tak počká a ennaléhá a ví, že nejkdou věci samy. Spíš to bude Tvoje představa, co bys měl umět a dokázat a udělat napoprvý a zkraje, aby to bylo dobře, a nebyls směšnej nebo trapnej nebo odmítnutej.Nejsi stroj na erekci a jestli mu na Tobě záleží, tak udělá něco proto, aby ses nebál nebo nestressoval.Pomohlo mi soustředit se na pocity při líbání a hlazení a kouření a můj kluk to nakonec udělal tak, že si ho tam zasunul sám, když chtěl a měl dojem, že to půjde. Tak trochu to bylo na něm a mně to pomohlo přestat plašit, najednou to jde.
Zkus přijmout, že prostě potřebuješ na píchání víc bezpečí a stálosti, než sis myslel.
V

Ahoj, možná můj příspěvek vyzní trochu sobecky, ale bylo by dobré podívat se na věc i z druhé strany. Žiju totiž ve vztahu s klukem, jako je Jarda nebo Vladin. Jsme spolu už skoro sedm let a problémy, které tady byly popsány, přesně sedí na toho mýho chlapa, kterého i po těch pár pátcích, co jsme spolu, moc miluju a nedovedu si představit (a ani nechci), že bychom spolu nebyli.

Problém je, že tyhle jeho poruchy erekce nám natolik otravují sexuální (a potažmo logicky i "normální") život, že už občas uvažuju vážně o tom, že bych si to rozdal s někým jiným. Frekvence našeho "sexování" se smrskla na 1x za čtrnáct dní až měsíc, a to je pro mě fakt málo. Dost dobře nevím, jak z toho ven, protože se už oba toho selhání natolik bojíme, že si raději nic nezačnem, a já v koutku tajně masturbuju.

Moc tomu nerozumím - nejsem ani ošklivej ani hloupej. A o to víc mě to štve, protože dost často narážím na pěkný kluky, který "vysílají zájem". Asi se vám to bude zdát malicherný, ale musím říct, že je to někdy fakt hodně ubíjející - návíc mi přijde hloupé, že nám otravuje život taková malichernost, jako je strach z toho, že nepřijde erekce. :-(((

Vladis

Reakce na příspěvek Vladis 28.06. 2003 - 23:26
No, taky mě to s partnerem potkalo. Frenkvence se smrskávala a smrskávala a pokaždé to bylo horší a horši a pak už erekci neměl skoro vůbec i když jsme se o anál nepokoušel. A tak jsem taky začal uvažovat o nějaké bokovce. Jenže svého partnera fakt miluju a nemám na bokovky žaludek, tak jsem se rozhodl pro radikální řešení. Prostě jsem to s ním probral a i když anální styk mě dost bere, tak jsem mu řekl, že prostě to zkusíme bez něj - orál, vzájemná masturbace, a že o nic nejde. Po pár týdnech nastala velká změna, zklidnil se, erekce se objevila, naučil se používat pomůcky, když mám tak rád anál (prsty se dají dělat zázraky), no a po pár měsících už to šlo bez problémů úplně vždycky a vydrželo to dodnes. Moje zkušenost: chce to pozitivní přístup a netlačit na pilu, to vždycky všechno jen zhorší . S.

Ano. To je u mne běžné. Normálně při sexu, masturbaci, s holkou, je vše OK. Jakmile mám něco, či někoho v sobě, stane se z něj, jak říkám, poštěváček, z kterého neustále něco vytéká. Mám orgasmy, uplně jiné než při ztopořeném.

Ztrácím erekci před análním stykem
Ahoj Jardo, myslim že se u tebe jedná o trochu psycho blok, který se přenáší na tvoji
erekci.Já jsem měl taky problém když jsem se seznámil s partnerem a tak prvních pár
styků bylo možná tak na půl žerdi... Jinak ti doporučuji si ten blok nějak odblokovat a
to tím,že si spojíš anální styk s partnerem z něčím velmi příjemným. Třeba si pujč nějaký porno a až tam bude anální scénka udělej si to sám a třeba tak získaš pocit,
že vůbec o nic nejde a napětí zmizí. Jinak hledám milence :-) David: 605/841603