I ja mam nyni obdobi, kdy myslim na sex temer stale. A pritom vim, ze se bude opaovat to co endavno. Poste nejsem schopen tak jako driv se vyspat s kymkoli. Je mi spatne z pocitu, ze se budu bez silnejsiho citu nekoho dotykat a on me. To nejde, ale pritom myslim na sex strasne moc. NA kluky. Joo, fakt sila. A uzuz si domluvm anonymni sex, ci setkani ejn pro sex tak to nejde. Driv to slo. Pak jsem mel rocni vztah. Pak dva mesice pauzu a priele rk a pul. Ktereho od zacatku prosice nemam. Je mi 22. Libor

Víš asi ano. Jsem moc rád, že se nedokážu už vyspat s každým. Přeci jenom to pro mě má nyní po zkušenostech jiný rozměr. Je to už o něčem jiném než o touze po krásném klukovi. A nedokážu sdílet své tělo bez hlubších citů. To víš, kdo ochutná nechce jinak. Mě spíš vadí, že myslím pořád na sex. Mám na sex strašnou chuť. Nejraději bych se vrhnul na každého pohledného kluka. Vím však, že bych to endokázal. Že by mě bylo pak špatně. Zarazil jsem se takhle. Už jednou. Že jsme zjistil, že ta sexuaální touha je krásná, ale bez citů. Takže jsem ve stavu. Kdy bych se moc rád miloval. Z lásky, vyjadřoval svou sexualitu a cit. Láska ta skutečná musí uzrát a sex jen tak to není co mě naplnuje. A přesto na něj myslím skoro pořád a špatně se mi učí. Dá se ta touha po sexu nějak zmírnit. Nevadí mi ta touha, vadí mi řešení anonymního sexu. či sexu s kamarády. To narušuje vztahy a přátelství. Masturbace nějak moc nepomáhá. Libor

Reakce na Red_Sky 26.01. 2005 - 13:43
No jo.. tak to bejvá, myslíš na sex, chceš sex, ale při akci si uvědomíš jak to vlastně doopravdy je.. to holt vyřeší jenom čas nebo když se zamiluješ do někoho jinýho; tak jako tak je to ale dost těžký..

K "problému" "zbavení se sexuálního pudu":
Pokud by chtěl ten kluk žít, tak do úvahy připadá jedině kastrace, v obecném smyslu. Prostě na to, aby neměl sexuální pud, by musel být de facto vykastrován, byť by se mělo jednat o kastraci psychickou. Třeba by nemuselo jít o odstranění gonád, nýbrž o lobotomii. Ovšem po odstranění spánkových laloků by měl patrně vážné potíže v sociální komunikaci; jako kdyby mu byly "amputovány city".
V podstatě není možné se sexuálního pudu zbavit jen tak, bez vážných následků. Je to prostě tak proto, že formuje integrální osobnost a její odstranění by bylo hrubým zásahem do stávající psychické integrity individua. Čili bylo by na místě čekávat problémy, které by stejně bylo třeba řešit. Proto bych se domníval, že by bylo nejdříve zapotřebí zkoumat motivaci pacienta a vyšetřit jeho stav. Stejně mu žádný lékař nedá len tak "za přehršli hormonů".