Prý: Zistil som, že každý „homosexuál“ sa môže rozhodnúť svoje zameranie zmeniť a funguje to.
I kdybysme uvěřili, že jste se změnil, Gustave, tak z toho nelze odvozovat, že každý homosexuál se může změnit. Demonstrujete, že jste schopen nadlidského výkonu, přitom z toho svou demagogií rovnou odvozujete, že je toho schopen každý. Jakoby se někomu podařilo po letech na vozíčku začít zase chodit a hlásal, že to dokáže každý a že invalidita je jen klam. :-))
(Přitom samozřejmě homosexualitu nepovažuju za srovnatelnou s invaliditou a zároveň nevěřím, že se někdo s vrozenou homosexualitou změnil.) V úvahu bysme měli vzít i možnost, že Gustav nikdy nebyl gay, nýbrž heterosexuál s homosexuálním chováním.

Myslím si, že homosexualita je vrozená a že se s ní nedá nic dělat. Pro někoho může být i velice obtížné přijmout ji takovou, jaká je. Mnozí se snaží adaptovat heterosexuální chování, ale je to jen sebeklam. Věřící lidé nejsou demagogové, ale musí pochopit a přijmout homosexuála do svého společenství. Gay však musí žít spořádaným životem, nejlépe bez sexu, ale to je někdy značně obtížné. Nesouhlasím, že náboženství je demagogie, která vede ke zhoupnutí lidstva.

Mirek

Mně to tady připomíná spíše poradnu doktora Chocholouška, a myslím že toto nemá téměř nic společného s coming outem, ale spíše případ pro nějakého psychologa. Tento člověk má závažný problém... . Příště tu může být příspěvek že mě unesli mimozemštané a " vyléčili" mně od homosexuality. To že v dnešní době je těžké vyjít s pravdou najevo - je dáno situací po komunismu. Ale věřím , že za 50 let bude situace jiná. A homosexualita bude brána jako samozřejmnost. Je to jako z otroky z Ameriky, také neměly žádná práva, byli brány jako zvířata. A dnes ?! Pracují ve všech institucích, mají naprosto stejná práva .... . A navíc proč měnit něco co bylo dáno. Je to dárek , s kterým větčina zachází velmi špatně. A jak bylo napsáno , co kdyby sme žili v homosexuálním světě kde by byla heterosexualita trestána ?? To by tě ten tvůj bůh také osvítil, navíc bůh neexistuje v takové podobě jak ho nám udáva církev - bůh je virtuální bytost , každým znás smyšlená na kterou se "obracíme" ve špatných chvíli. Protože si člověk nechce připustit , že je nejdokonalejší bytost ve vsemíru. Navíc tento příspěvek co tu byl mi připadá spíš jako od nějaké SEKTY. Myslím že tento člověk propad paranoidní představou že homosexualita ho ničí a útočí na něj ze všech stran. Jak píšu, případ do Bohnic. Člověk se má chovat bez předtvářky a být takový jaký je ! A být na to hrdý a ne se maskovat. A lidé, kteří to nedokážou pochopit nemají dostatečný " hardware " pro uskutečněný operace :o) Je to jako kdybyjste chtěli na 486 pustit WinXP - těžko. Je důležítější EQ - sociální intelegence než IQ . Ted to chce jen čas ... . Já sám jsem rád že sjem na kluky, a nidky bych to nezměnil ani za všechny poklady na světě :o) Já to beru spíš ajko dárek od života , který se nedostane každému. A tak sním zacházím :o) Vím, že kdyby jsem byl heterosexuál nezažilby jsem tolik "krásného" co ted. A nepotkal tolik zajímavých lidiček. A kdo se stím nedokázal vypořádat tak tomu propad jako uvedený případ ... . A potřebuju pomoc psychologa. Takže těm který jsou sami sebou přeji mnoho štěstí do života :o)

A ještě jeden dodatek :o) A co vlastně v životě jde ?? Život je jako scénář k filmu. Předem jsou dané role a nejde je ovlivnit. Co je vlastně důležité, co je skutečné? To nikdo , neví. O nic ve skutečnosti nejde - vzhledem k velikosti vesmíru / nás a naši role na tomto světě / jsme jen kapka vody v oceánu. Nikdo neví ve skutečnosti jak člověk vznikl, téměř ani jak vznikla homosexualita a také vlastně hetorosexualitu. V životě jsou důležitější věci než kariéra, vzdělání, postavení ... . Každému k životnímu štěstí stačí něco jiného ... .
Život je zvláštní . co když jsme doorpavdy součásti nějakého programu viz Matrix :o) Jak poznáte co je vlastně realita a co skutečnost ....

Hele nechte Gustáva bejt. Chce věřit, tak ať věří. Je dokonalou ukázkou toho, jak náboženství blbne lidi. Zvolil si, byla to jeho svobodná volba (svobodná?). Sebepotlačení stejně nemá šanci na úspěch a jeho zaměření se stejně dříve či později projeví - a nutně to nemusí být tím, že začne lovit kluky. Možná skončí někde u docenta Chocholouška, možná jako náboženský fanatik, ale vždy jako v hloubi duše nešťastný člověk.

Rád bych podotknul, ze naboženství není o blbnutí lidí. To co tu předvedl Gustav už nemá s náboženstvím zase tak moc společného. Jsou to jeho představy o víře, o církvi, o Bohu. Ikdyž nepopírám, že i v církvi je spousta lidí kterým by Gustavovo pojetí naprosto vyhovovalo a vyhovuje. Ale primárně to není o tomhle.
Každopádně zdůvodňovat svou změnu orientace tím, že to chce Bůh je samozrejmě nesmysl. Proč by nás potom jako gaye tvořil, když by chtěl, abychom se změnili ? Není to žádný sadista.
Dostali jsme o něj dar, ikdyž je někdy těžké se ním vyrovnat a žít, a měli bychom se naučit ho využít co nejlépe k prospěchu svému i druhých.

Taky si myslím, že bychom neměli zobecňovat, že víra "blbne" lidi. To platí tak pro vyloženě slepou víru (kterou tady zřejmě bohužel prezentuje Gustav), a to je ještě otázkou, jestli ti lidé nejsou zblbnutí i bez té víry. Nepochybuji o tom, že Gustav je věřícím římskokatolického vyznání. Tam je jeho přístup koneckonců oficiálně podporovaný. Ale jsou zde také jiné církve, mám teď na mysli především protestantské. Řada z nich bere homosexualitu naprosto v pohodě a rozhodně nestaví člověka před dilema "vlastní sexualita nebo Bůh".
Je škoda, že toho o sobě Gustav nenapsal víc (a taky myslím, že nebyl tak úplně na sto procent upřímný) - to bychom určitě poznali, nakolik jeho "procitnutí" způsobila víra a nakolik tlak jeho okolí (či jeho vlastní psychiky).
Takže, milý Gusto, přeji ti, abys i potom, jak jsi zvolil, byl ve svém životě šťastný, protože, jak sám víš, každý jej žijeme jenom jednou a kazit si ho potlačováním sama sebe a hraním si na někoho jiného je naprostá pošetilost. Když říkáš, žes svou homosexualitu překonal vírou, jen ty sám víš, nakolik sám sobě říkáš pravdu nebo nakolik si lžeš. Zakončil bych takovou trošku provokativní otázkou: pakliže třeba něco nalháváš sám sobě, myslíš, že dokážeš být upřímný vůči Bohu?

Myslím si, že človek svoju homosexualitu ci skor homosexuálne cítenie pomaly obnažuje, spoznáva a postupom času v puberte alebo do veu 20-25 rokov si ju prizná, vyrovná sa s ňou. Nepoznám Gustávove životné peripetie, ale uvedené konštatovania ma utvrdzujú v tom, že Gustáv sa asi so svojou inakosťou nikdy nestotožnil, a má doteraz problém so svojou identitou. Možno pre svoje osobné zakopnutia alebo sklamania v partnerskom súžití má tendenciu generalizovať a ospravedlňovať svoje frustrácie snahou implantovať nejaké rýchlo nájdené neoverené "všeobecne platné recepty" na spasenie duše všetkým.
Jeho závery, jeho recepty sú však veľmi odvážne a cesta ktorá ho k nim priviedla stojí na sypkom základe. Zvláštne pôsobí jeho tvrdenie o tom, že práve homosexuálne cítenie, správanie, bolo prekážkou jeho hľadania Boha. Poznám pár ľudí, ktorí apriori neberú dogmatické vyhlásenia cirkev. hodnostárov vo veci homosex. orientácie veriacich za vlastné (sväté a naveky platné). Sú úprimne v hľbke duse veriaci. ich každodenná teplá realita im nebráni tešiť sa z" kontaktu" s Bohom.
Na záver: Poznám prípad, keď priznanie homosex. orientácie, prekonanie nezmyselného pocitu vlastnej viny za svoju "hriešnosť" vyviedla istého chalana zo slepej uličky. Ten kto svoju inú orientáciu, svoje iné prežívanie vnútorného sveta, zharmonizuje s realitou vonkajsieho sveta, kto sa nesnaží kamuflovať svoje nazeranie na dianie okol seba a nebojí sa pohľadu do svojho vnútra, do svojho ja, dospeje k vyrovnanému ponímaniu prežívanej a žitej skutočnosti, aj keď ho sem tam nejaké zakopnutie v partnerských vzťahoch alebo v súkromnom živote môže pripraviť o "pocit rovnocennosti a dokonalosti",zraniť, obrať o energiu, oslabiť jeho vôľu nepodľahnúť neopodstatneným tristným ideám a homofóbnym náladam "tých pravých veriacich" v jeho blízskosti.
Gustávovi želám aby sa našiel, našiel svojho "boha" a veril, že Boh neprestal veriť jemu.
P.S. Ak sa v niečom šeredne mýlim, tak nech mi je odpustené.

Je normalni se změnit? Clovek se odjakziva z neceho probouzi... Ptate se kam mirim? Kazdy clovek jiste v zivote zazil, ze se z neceho probudil (z nejaké predstavy ...). Vetsinou ho to probuzení ze snu (osvícení rozumu), kteremu veril osvobodi a poskytne nadhled nad danou věcí, prestoze se zda, ze sen byl tak krasny a téměř nebyl duvod jej zastavovat. Ten sen je homosexualita. Je to program, který je člověku promítán. Lze ho změnit vůlí ?- dostat se, probudit ze snu? - mozna - ale jen s pomocí, clovek je slabý.
Jen s pomocí někoho... přítele, kterému důvěřujeme můžeme překonávat těžké životní situace a prozíráme. Stejné je to i v tomto zdá se být složitějším případu. Musíme však tomu příteli v teto veci bezmezně důvěřovat. Od filmu se těžko odpoutává, ke skutečnosti, která se děje kolem nás, většinou jej chceme vidět do konce, jak dopadne. Zpusob, jak se odpoutat od vlivu televize však existuje. Jedna cesta tu je. Ta cesta je Ježíš. Kdo hledá pravdu, ten ji nalezne a televizi vypne.

Gustave, pokud se ti zdá, že ideologické představy a role, které jsi měl spojené s pojmem "gay" a s tvým cítěním, jsou špatné, je zcela správné se je snažit opravit nebo je zcela odhodit a vytvářet si nové a lepší. Mylné představy a závěry můžeš odhalovat a napravovat. Mám ale pocit, že máš tendenci své chyby opakovat: možná ses dopustil v chápání tvých citů v minulosti nějakých hloupých zjednodušení a zkreslení, schovával ses do nich před realitou. Mám ale vážnou obavu, že děláš znovu totéž, tentokrát ve vztahu k náboženství: zase se schováváš za pár frází, o kterých si namlouváš, že všechno vyřeší. Znovu slepá, iracionální víra v nějakou ideologii.

Možná jsi došel k tomu, že ta verze gay ideologie, kterou sis ty sám vytvořil nebo osvojil, byla hloupá. Není ale příliš zbrklé kvůli tomu popřít nejen existenci všeho, co jsi cítil ty, ale i toho, k čemu došli mnozí jiní? Kvůli tomu to nepřestane být skutečností. V tvé moci je zvolit si, v jakém kontextu chceš tu skutečnost vidět, jak ji chceš chápat, jak s ní chceš naložit. Já osobně soudím, že tvoje nynější chápání není moudřejší, pravdivější ani zralejší než to dřívější. Ale možná bys k něčemu došel, kdyby sis z obou pojetí vzal to rozumné.

Pokud se budeš snažit a budeš mít trochu štěstí, možná ještě objevíš rozumnější a lidštější pohled na své cítění i na křesťanství. Mimochodem, Ježíš, na kterého se odvoláváš, se vyznačoval mimo jiné tím, že byl velmi nekonformní ve svých vztazích i svých názorech a dokázal skutečnou lásku člověka k člověku nadřadit farizejské falešné přísnosti i pokrytecké morálce, ať šlo o jakékoliv téma. Dokonce tvrdíval, že tyto jeho "výstřelky" jsou blíž skutečnému Bohu než zasloužilá zbožnost a pravověrnost.

Ad palo:
Tak jestli existuje nějaký sen (ve smyslu jak o něm pojednáváš), tak to není homosexualita, ale falešná iluze, že je člověk heterosexuál, když není. A právě tento sen lze změnit vůlí. Lze z něj procitnout osvícením rozumu. A dokonce si dovedu představit, že by k tomu mohl alespoň některým dopomoci Ježíš, ona cesta, o které píšeš. Přesně jak uvádíš - kdo hledá pravdu, nalezne ji. Jen před ní nesmí zavírat oči a zaklínat se výmysly, které mu vnucují jiní, kteří ho chtějí změnit k obrazu svému, nikoliv Božímu!

Milý Gustave nemá smysl ti tvoji víru rozmlouvat nebot do té doby dokud nespadneš na zem reality tak je to zbytečné...jen doufám že ve svém tohoto času heterosexuálním postoji nenajdeš žádnou holku...aby byla neštastná z toho že ty jsi ve skutečnosti jiný se svojí orientací nežli předvádíš...protože ty jseš té kategorie že ji to neřekneš...a doufám že sní nebudeš mít dítě...
Následoval by rozvod a jako danová poplatnice nechci zas přispívat na experimwnt nezodpovědného jedince...
Jen je mi tě líto.../já jsem transexuál/
ahoj Andrea

Ahojte Všichni..:-)!
Jsem rád, že Gustav projevil svůj svobodný názor. Docela dobře rozumím tomu co prožil ve svém životě - tedy pokud se nemýlím tak ZNOVUZROZENÍ - kdo nezažil nepochopí. Ze srdce mu přeji aby jeho víra byla pevná a neochvějná, ale aby ji také nešířil "ohněm a mečem". Jsem křestan a jsem gay a docela nechápu proč se tady všichni tak rozčilují...:-) ja se snažím najít to pozitivní! Musím, ale souhlasit s názorem "andrea" je dobre si to ujasnit dřív než si ženu vemeš, aby pak nebyla nešťastná (v církvi existuje i celibát - vůbec bych se ho nebál...:-). Jen k redakci : nechápu proč se vždy argumentuje nějakým vyšetřením, když jde o duchovní a citové záležitosti, které nelze ztotožnit - to,že něco člověk prožil a prožívá neznamená, že je špatný či se mýlí a bude se chovat nezodpovědně a bude si nalhávat. Ale souhlasím, že je třeba být zodpovědný. Ja jsem to taky prožil a mám velmi dobré vzpomínky a tou vírou taky žiji. (Věřím tomu, že to myslel v dobré víře.) A ostatním gayům a lesbičkám : nerozčilujte se nemá to smysl. Spíše se snažte pochopit,rozumět a prožít to co on prožil...:-) AHOJ = At HOnore Jesu...:-))

To Misa
Sorry, ale proč je ten odkaz na www.ojc.de/dijg/dijg_spitzer_english.htm. neplatný? Mám tomu rozumět tak, jako třeba vzkazu od Chinmojistů, že lžeš stejně jako ta sekta (jejich guru zvedá tunový činky a odebírá svým žákům sexuální orientaci tak, že ůplně , teda mohli by to dělat, ale jen s ním jako s živým bohem, odvoláváš se na neplatné odkazy, které mají tu lež podpořit a svádíš to na "ten ďábelský Internet"?
Já jsem heterosexuál ale nechápu co tak asexuální organizace jako RK musí prudit do věcí, o kterých nemá ani páru....

Připadá minaprosto stejně pejorativní když někdo někoho označí za "teplouše přihřátýho" tak i označení že někdo má "slepou víru, která blbne lidi". O tohorší to v obou případech je, když toho člověka ani neznáme a vlastně o něm víme kulový.
Stejně tak hloupé a ubohé je zpochybňovat víru jiného člověka - ať už je jakákoliv - a přiřadit se tak ke stádům jiných pochybovačů, počínaje Marxem a Engelsem a sousedkou-drbnou odnaproti konče.
Argumentovat pouhými dohady se dá snad už jen v okamžiku, kdy REÁLNÉ ARGUMENTY už dávno došly. Takže oproti reálnému případu homosexuála, který se vzdal svých způsobů přemýšlení a sexuálního zaměření - protože viděl že to nikam nevede, tu stojí pouhé dohady typu "co by, kdyby...", místo aby se řeklo, že v mezních případech je celkem dobře možné, že silná myšlenková stimulace (jakou bezesporu náboženství je) může pomoci člověku přejít na druhou stranu a cítit se přitom normálně.
Nutno podotknout, že v případě standardů, které s sebou nese přijetí náboženského způsobu života, jako je čestnost, poctivost, úcta, morálka, ... je druhá strana reprezentovaná coming out myšlenkami viděna v poněkud horším světle. Nechť si lidé, kteří váhají a jsou na pomezí mají šanci rozhodnout.
Navíc existuje i třetí cesta. Na to aby člověk žil vzpřímeným životem se vůbec nemusí stát věřícím člověkem. Většinou to ale bývá první krok...