Kuřákův den
Stále slýcháme, jak je kouření škodlivé, že bychom měli žít bez tabáku. Pojďme se tedy podívat, jak vypadá takový den s tabákem.
Ráno do půl hodiny po probuzení si musí průměrný kuřák zapálit svoji první cigaretu. Další si zapálí při čekání na autobus. Po příchodu do práce si uvaří kávu a k ní patří samozřejmě neodmyslitelná cigaretka. Během pracovní doby si zhruba jednou za hodinu odskočí zakouřit. Večer zajde do hospody "na jedno" a samozřejmě intenzita sáhnutí po krabičce cigaret stoupá. V noci uléhá do postele po vykouření poslední cigarety. Průměrně asi patnácté až dvacáté...
Nechci tady rozebírat, jak jsou kuřáci bezohlední, jak mají nekuřáci právo na čistý vzduch, ani rozdmýchávat podobné rozbroje. Možná bychom se mohli na problém kuřáctví podívat z jiné stránky. Záměrně píšu kuřáctví, protože lépe vystihuje problematiku než termín kouření, který může znamenat i zapálení si cigarety jednou za rok, protože "v Paříži vždycky kouřím", jak řekla Diane Keaton ve filmu Lepší pozdě než později.
Kuřáctví je zařazeno mezi nemoci, a to drogové závislosti. Nikotin je totiž jedna z nejnávykovějších drog vůbec. Uvolňuje dopamin, a tím navozuje u kuřáka příjemné pocity, zlepšuje schopnost soustředění a pamě. Jeho cesta do mozku trvá pouze neuvěřitelných 7,5 sekund. Dokáže zlepšit stav schizofrenie, snižuje riziko propuknutí Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.
Ale také:
Při dlouhodobém kouření již kuřák není schopen bez nikotinu vnímat pocity rozkoše. Kouř vznikající nedokonalým spalováním tabáku obsahuje až 4 000 škodlivin, z nichž je 103 látek vyvolávajících rakovinu. 9 z 10 kuřáků umírá na následky kouření a 30 % všech nádorů je kouřením způsobeno. Jedna vykouřená cigareta vám zkrátí život o 5 minut.
Kuřákem se ale nestane člověk sám od sebe. Vychová si ho společnost – a už prostřednictvím reklam (jak nezávislí jsou kovbojové na americkém Západě, jak svěží a veselí jsou lidé, které po celém světě spojuje značka cigaret, jaké báječné ceny můžete za ničení si svého zdraví vyhrát!), tak prostřednictvím psychologicko-sociálního nátlaku (zapálíme si, skočíme na cigárko atd.). Lidé kouří nikoli proto, že chtějí, ale protože nemůžou přestat...
Pokud však opravdu přestanete kouřit, vězte, že:
Na tomto přehledu vidíte, jak hluboce a dlouhodobě kuřáctví poškozuje tělo a vaše zdraví!
Nebyl by tedy třeba ten dnešní den tím nejvhodnějším k nakopnutí do zadku kovboje s oduševnělým výrazem, k zavolaní svým přátelům, se kterými nás pojí společné zážitky a ne cigareta, zasoutěžení si raději v nějaké sportovní disciplíně a k odmítnutí kolegy, že na cigárko s ním už nikdy nepůjdete?!
Držím vám palce!
EMMA