Gay práva a HIV problematika v Africe

Chystáte se se svým přítelem na dovolenou do některé z Afrických zemích? Je vhodnější se chovat uzavřeně a nenápadně, nebo není problém dát otevřeně najevo svou orientaci? Jak monitoroval ve svém příspěvku Senegalský gay aktivista Daouda Diouf. Postřehy z příspěvku o prevenci HIV, gay právech a viktimizaci gayů v Africe.

XV. Mezinárodní konference o AIDS v Bangkoku se v nejmenším nevyhýbala gay otázkám a problematice šíření HIV AIDS v gay komunitě. Otázka šíření HIV v gay komunitě získává na významu především ve vyspělých zemích, zatímco v rozvojovém světě je v absolutním měřítku v pozadí národních epidemií. Zejména v Afrických státech se údaj o prevalenci HIV v populaci pohybuje od 9 do 55%. Neboli, že více než polovina obyvatel je HIV pozitivních! Jistě si stěží dovedete představit, že by 5 milionů obyvatel naší desetimilionové republiky bylo HIV pozitivní, a přesto je to zcela reálné např. v rovníkové Botswaně, ale ani jiné státy nejsou na významně lépe. Přitom jsou kmeny a oblasti, kde se o HIV neví zhola nic, nebo se v jeho existenci nevěří (JAR). V Zimbabwe šíření napomáhají sociokulturní tradice, kde když zemře muž na AIDS, tak si jeho bratr či příbuzný bere všechny jeho manželky, které jsou taktéž již většinou HIV pozitivní. Vzhledem k nedostupnosti léčby vznikají extrémně nebezpečné fámy, že HIV lze vyléčit stykem s mladou pannou apod. O gay problémech se v těchto zemích nemluví. Je to veliký problém, protože gay práva jsou ve spojení s HIV velice vzdálené od pojmu základní lidská práva.

Na mapce vidíte kde je homosexualita v zákonech definována jako trestný čin (červeně), zákony o homosexualitě neexistují – neutrální postavení (žlutě), zeleně vyznačené země dávají homosexualitě statut legality.

Při bližších průzkumech Doiuf uvádí až šokující informace o viktimizaci, násilí a diskriminaci gayů a lesbických žen v Africe. Gayové jsou v mnoha státech pronásledování policií a končí často ve věznicích s nelidskými podmínkami. Uvěznění hrozí zejména v Senegalu, Keni, Ugandě, Tanzanii, Namibii. Násilí páchané na gayích samotnými obyvateli je velmi významné v Senegalu, Ugandě, Zimbabwe a Sieře Leoně. Ze všech sledovaných údajů vychází nejhůře Senegal, Uganda a Keňa. Dozvíli se rodina o homosexuální orientaci svého syna, končí často na ulici a riziko, že skončí prostituce se významně zvyšuje.
Diouf dále uvedl, že dle své studie je naprosto nevhodné používat termíny homosexuální a heterosexuální sex jako způsobů k rozlišení rizikovosti sexuálního styku. Navrhuje a požaduje o zavedení termínů vaginální – anální – orální styk bez rozlišování sexuální orientace. Jak sami uvidíte na absolutních číslech, je riziko přenosu HIV při análním styku v gay komunitě oproti heterosexuální překvapivě zanedbatelní. Ve své Senegalské studii prezentoval následující čísla.

Průměrný věk prvního sexuálního styku je u Senegalských gayů 15 let, třetina mužských(gay) respondentů měla první styk s rodinným příslušníkem, má tedy incestní zkušenost. Z 88% byla tato zkušenost vaginální styk, ve 25% anální. 13% gayů je ženatých, 25% má dítě. Obecně v Senegalu má homosexuální zkušenost 18% mužů a 44% žen. Sex mezi ženami je velmi častý a skrývání těchto intimních praktik je velice důležité, neboť lesbické ženy jsou taktéž pronásledovány.

I další výzkumy ukazují zajímavé údaje. Anální receptivní styk je nejrizikovější praktikou k získání HIV viru a praktikuje jej velká část africké populace jako běžnou alternativu ke styku vaginálnímu. Například v Tanzanii uvedlo 9% VŠ studentů, že první jejich pohlavní styk byl právě anální koitus. 35% Zimbabwské populace uvedlo, že jej praktikovali v posledních 2 měsících. 43% prostitutek v jižní Africe jej běžně praktikuje místo vaginálního styku a obvykle bez kondomu. Kondomy jsou v částech Afriky stále velice nedostupné nejen fyzicky, ale i finančně a jejich používání není podepřeno znalostí o možnosti ochrany před HIV infekcí.