Capote, Truman: Jiné hlasy, jiné pokoje

Truman Capote je neodmyslitelně spjat se světem gayů (který byl jeho vlastním) a s americkým Jihem, na jehož literární tradici navazuje, a jeho díla se zde většinou odehrávají.

Jeho díla se odehrávají na pomezí snu a skutečnosti, místy mezi oběma světy vlastně mizí rozdíl. "Je to skutečnost, je to sen, bdělý sen, noční můra, strhání hranic mezi snem a skutečností, symbolická pouť do srdce Jihu? Je to báseň v próze, nebo pouze poetizovaný, ale v podstatě docela reálný obraz amerického Jihu? Je to okázalý příběh vyšperkovaný efektními prostředky gotického románu?" píše Radoslav Nenadál v doslovu. Takové jsou "Jiné hlasy, jiné pokoje", "Luční harfa", "Strom noci", "Snídaně u Tiffaniho" a další.

Homosexuální postavy vystupují v řadě Capoteho knih, ale spíše jako postavy vedlejší, nesoustřeďuje se na ně jádro příběhu, proto jsem zařadila do kategorie "na okraji".

O tomto autorovi byl natočený film "Capote", který běžel v našich kinech a promítali ho i na festivalu Mezipatra. (Ten ale dokumentuje jinou "větev" Capoteho tvorby, a to román faktu, jehož je zakladatelem - v románu "Chladnokrevně", o jehož vzniku pojednává film, se zabývá motivy brutální vraždy dvojice farmářů).

Román "Jiné hlasy, jiné pokoje" pojednává o chlapci Joelovi, který se vypraví za svým tatínkem, a o jeho zážitcích v prapodivné domácnosti, kde v polovině 20. stol. nemají elektřinu ani záchod (svítí loučemi a chodí na nočníky), "jejich" černoch jezdí na oslovi atd., pozná zde charismatické černochy Zoo, Jezuse a Sluníčko (problém vztahu černých a bílých se táhne celou knihou jako dalšími díly jižanských autorů), na statku žije i homosexuál Randolph, který žije vzpomínkami na svou lásku Pepeho, homosexualita je letmo přítomna i v závěru, kdy se Joelova kamarádka Idabela zamiluje do cirkusové trpaslice ....

Kniha je pojednáním o odcházejícím světě "choré jižanské rezervace", autor ví, že tento svět již dožívá, ale má k němu vztah, on sám stejně jako Joel k němu neodmyslitelně patří a oba mají tento svět rádi. Je to "básnická evokace atmosféry Jihu", plná výrazné atmosféry a všech smyslových vjemů, realita se prolíná se snem a fantazií:

"...dlel kdesi v modravém světě zavřených víček mezi brebentivými zvuky slov, která v dálce tryskala z úst pijáků whisky: daleko zřetelnější a skutečnější byl šepot, jejž slyšel za stěnami a nad stropem; kroužení tanečních pantoflíčků a cupot nožek přicházejících a odcházejících po schodech nahoru dolů, švitoření děvčátek, kutálení přetrhaných šňůr korálů a perlových náhrdelníků, znuděné pochrupování tlustých tatíků a šustění vějířů odklepávajících rytmus taneční melodie a zašumění rukaviček v okamžiku, kdy se hudebníci zvedají jako ženiši v dortově zdobených úborech a uklánějí se..."

Vynikající literární dílo, dostupné v obchodech i knihovnách.